Vyřizování žádostí, návrhů podnětů a stížností

I. Žádosti, návrhy a stížnosti podle zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním

Každý má právo se sám nebo společně s jinými obrátit na ÚPDI se žádostmi, návrhy a stížnostmi (dále jen "petice") ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti ÚPDI. Petiční právo je upraveno v zákoně č. 85/1990 Sb., o právu petičním.

Petice může být

  • písemná a musí být pod ní uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo ji podává; podává-li petici petiční výbor, uvedou se jména, příjmení a bydliště všech členů výboru a jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy výboru v této věci zastupovat,
  • podána jako elektronická s využitím nástroje ePetice, podle pokynů a s přístupem z portálu veřejné správy. K založení petice a její podpoře musí uživatel disponovat prostředkem pro elektronickou identifikaci vydaným v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace alespoň na úrovni záruky značná (tedy např. eObčankou či bankovní identitou). Informace o tomto nástroji najdete na stránkách Ministerstva vnitra.

Pokud je petice adresována ÚPDI, je Úřad povinen ji přijmout. Nepatří-li věc do jeho působnosti, petici do 5 dnů postoupí příslušnému státnímu orgánu a uvědomí o tom toho, kdo petici podal. ÚPDI je po přijetí petice povinen její obsah posoudit a do 30 dnů písemně odpovědět tomu, kdo ji podal anebo tomu, kdo zastupuje členy petičního výboru. V odpovědi Úřad uvede stanovisko k obsahu petice a způsob jejího vyřízení.

 

II. Stížnosti podle zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu

ÚPDI při vyřizování stížností postupuje podle § 175 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Dotčené osoby mají právo obracet se na ÚPDI se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob (zaměstnanců ÚPDI) nebo proti postupu ÚPDI v případě, že správní řád neposkytuje jiný prostředek ochrany. Takovým prostředkem ochrany může být například námitka podjatosti úřední osoby, odvolání, podnět k provedení přezkumného řízení, žádost o obnovu řízení či podnět k učinění opatření proti nečinnosti.


Stížnost se podává u toho správního orgánu, který vede řízení. Tento správní orgán je povinen prošetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené. Považuje-li to za vhodné, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci. Má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti. V takovém případě způsob vyřízení žádosti prošetří předseda ÚPDI.


Podle § 37 správního řádu musí být z podání a tedy i ze stížnosti patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Fyzická osoba uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu (nebo elektronickou adresu) pro doručování. Právnická osoba uvede v podání svůj název, identifikační číslo a adresu sídla, popřípadě jinou adresu (nebo elektronickou adresu) pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, a podpis osoby, která je činí (u stížnosti podané elektronicky se nepožaduje její podepsání zaručeným elektronickým podpisem). ÚPDI dále upozorňuje, že podle § 16 správního řádu jedná pouze v českém jazyce. Žadatelé mohou jednat a předkládat písemnosti v českém nebo ve slovenském jazyce. Písemnosti vyhotovené v cizím jazyce musí žadatel předložit v originálním znění a současně v úředně ověřeném překladu do českého jazyka.

 

III. Oznamování podezření z porušení právních předpisů podle zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů

V souladu s právními předpisy, které ukládají Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře (dále jen „Úřad“) zajistit systém evidence oznámení o podezření z porušení právních předpisů, byla určena příslušná osoba, která přijímá a vyřizuje oznámení o možném protiprávním jednání podle zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „prošetřovatel“).

Prošetřovatel přijímá oznámení o možném protiprávním jednání, k němuž došlo nebo má dojít v Úřadu podle zákona č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „zákon o ochraně oznamovatelů“).

Oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů mohou oznamovatelé podat, pokud:

a) má znaky trestného činu,
b) má znaky přestupku, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč,
c) porušuje zákon o ochraně oznamovatelů nebo
d) porušuje jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie v oblasti:

  • hospodářské soutěže, veřejných dražeb a zadávání veřejných zakázek,
  • finančních služeb, povinného auditu a jiných ověřovacích služeb, finančních produktů a finančních trhů,
  • souladu s požadavky na výrobky včetně jejich bezpečnosti,
  • bezpečnosti dopravy, přepravy a provozu na pozemních komunikacích,
  • ochrany životního prostředí,
  • radiační ochrany a jaderné bezpečnosti,
  • bezpečnosti potravin a krmiv a ochrany zvířat a jejich zdraví,
  • ochrany vnitřního pořádku a bezpečnosti, života a zdraví,
  • ochrany spotřebitele,
  • daně z příjmů právnických osob,
  • předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
  • ochrany osobních údajů, soukromí a bezpečnosti sítí elektronických komunikací a informačních systémů,
  • ochrany finančních zájmů Evropské unie (čl. 325 Smlouvy o fungování EU), nebo
  • fungování vnitřního trhu (čl. 26 odst. 1 a 2 Smlouvy o fungování EU) včetně ochrany hospodářské soutěže a státní podpory podle práva Evropské unie.

Oznámit porušení právních předpisů v souvislosti s těmito oblastmi mohou osoby, které se o porušení dozvěděly v souvislosti s výkonem zaměstnání, dobrovolnické činnosti, odborné praxe nebo stáže v Úřadu, tj. zaměstnanec v pracovním poměru, služebním poměru či obdobném smluvním vztahu k Úřadu, tak i dobrovolník, stážista, či uchazeč o zaměstnání, bývalý zaměstnanec a další osoby, které se pohybují v prostorách Úřadu.

V případě, že oznamovatel měl oprávněné důvody se domnívat, že oznámení bylo nezbytné pro odhalení porušení výše uvedeného, je oprávněn oznámit určité typy citlivých informací, jako je bankovní tajemství, povinnost mlčenlivosti stanovená smluvně nebo povinnost mlčenlivosti podle daňového řádu a povinnost zachovávat mlčenlivost podle jiných právních předpisů upravujících práci nebo jinou obdobnou činnost.

Za oznámení se nepovažuje část oznámení, která by mohla bezprostředně ohrozit bezpečnostní zájem České republiky, informace o zpravodajských službách a informace, jejichž oznámení by představovalo porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost duchovního v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo práva obdobného zpovědnímu tajemství.

Nelze oznamovat skutečnosti, kde je stanovena povinnost zajistit ochranu utajovaných informací a informací, jejichž vyzrazení by zjevně mohlo ohrozit probíhající trestní řízení, nebo ochranu zvláštních skutečností podle zákona upravujícího krizové řízení. Dále nelze oznamovat skutečnosti, kde je stanovena povinnost zachovávat mlčenlivost při výkonu činnosti notáře, notářského kandidáta a notářského koncipienta, státního zástupce, asistenta státního zástupce a právního čekatele, advokáta a advokátního koncipienta, soudního exekutora, exekutorského kandidáta a exekutorského koncipienta, soudce, soudce Ústavního soudu, asistenta soudce a justičního kandidáta, zaměstnance notáře, soudního exekutora, advokáta a zaměstnance společnosti, prostřednictvím které advokát vykonává advokacii jako společník podle zákona upravujícího výkon advokacie, nebo obdobné zahraniční společnosti, nebo další osoby, která se v rámci takové společnosti podílí na poskytování právních služeb. Nelze oznamovat ani skutečnosti, kde je dána povinnost zachovávat mlčenlivost při poskytování právní pomoci v řízení před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci, nebo při poskytování zdravotních služeb.

Oznámení by mělo být určité a srozumitelné, obsahující zejména:

a) identifikaci osoby podezřelé ze spáchání protiprávního nebo nežádoucího jednání a všech zúčastněných osob, případně osob profitujících z protiprávního nebo nežádoucího jednání,
b) podrobný popis protiprávního nebo nežádoucího jednání včetně časového úseku,
c) konkrétní důkazy o protiprávním nebo nežádoucím jednání nebo jiné konkrétní poznatky podporující podezření ze spáchání protiprávního nebo nežádoucího jednání. 

Oznámení lze učinit v písemné podobě:

v ústní podobě:

  • na telefonní číslo +420 774 653 919
  • ústně do protokolu před prošetřovatelem.

Prošetřovatel vyrozumí oznamovatele o přijetí oznámení nejpozději do 7 dnů ode dne přijetí oznámení. To neplatí, není-li prošetřovateli oznamovatel znám, jestliže je zřejmé, že by takovým způsobem byla prozrazena totožnost oznamovatele anebo jestliže o to oznamovatel požádal. Prošetřovatel posoudí důvodnost informací uvedených v oznámení do 30 dnů ode dne přijetí, v případech skutkově nebo právně složitých lze tuto lhůtu prodloužit až o 30 dnů, nejvýše však dvakrát. O prodloužení a jeho důvodech je povinen vyrozumět oznamovatele. Prošetřovatel prošetří a písemně vyrozumí oznamovatele o způsobu vyřízení oznámení ve výše uvedené lhůtě.

Není-li při posuzování důvodnosti zjištěno protiprávní jednání, poučí prošetřovatel oznamovatele ve lhůtě o právu podat oznámení Ministerstvu spravedlnosti a příslušnému orgánu veřejné moci.

Totožnost všech oznamovatelů, kteří podávají oznámení podle zákona o ochraně oznamovatelů je chráněna. Oznamovatelé jsou chráněni před veškerými odvetnými opatřeními, která by proti nim mohla být uplatněna. Prošetřovatel zachovává o své činnosti mlčenlivost.

Prošetřovatelem Úřadu byla určena Mgr. Eliška Vavřinová.

Pokud si oznamovatel není jistý ohledně svých práv, či předmětu oznámení nebo oznámení nechce podat u Úřadu, může jej podat prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti.

 

IV. Oznámení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie.

V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen „Směrnice“) lze podat oznámení o protiprávním jednání, které porušuje právní předpis týkající se:

  • zadávaní veřejných zakázek, tedy porušení zákona 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, a to pouze v oblasti dodržování tohoto zákona při zadávání veřejných zakázek Úřadem.
  • ochrany soukromí a osobních údajů v těch případech, kdy je Úřad správcem, zpracovatelem či příjemcem osobních údajů v případě podezření z porušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (GDPR), respektive zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.
  • porušení právních předpisů týkající se vnitřního trhu dle čl. 26 Smlouvy o fungování Evropské unie v oblasti železničního sektoru, které ohrožuje fungování jednotného evropského železničního prostoru a Úřad je k řešení daných záležitostí příslušný.

Pokud oznamovatel splňuje podmínky směrnice, může se obrátit na příslušnou osobu, kterou je prošetřovatel. Oznámení lze podávat:

a) jako elektronickou zprávu na e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.,
b) jako listovní zásilku na adresu: Prošetřovatel, Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře, Myslíkova 171/31, 110 00 Praha 1, s označením „Pouze k rukám prošetřovatele“,
c) telefonicky na přímou linku prošetřovatele +420 774 653 919.

Oznamovateli bude zajištěna ochrana podle směrnice.